Britové za války oklamali Hitlera pomocí mrtvoly obyčejného tuláka, kterému dali do kapsy falešné tajné plány
Na jaře roku 1943 se britské zpravodajské služby rozhodly přesvědčit Němce, že spojenecká invaze do jižní Evropy zamíří jinam, než skutečně mířila. Výsledkem byla Operace Mincemeat, patrně nejslavnější mrtvola v dějinách špionáže. Tělo neznámého muže, dnes identifikovaného nejčastěji jako Glyndwr Michael, bylo vybaveno identitou fiktivního důstojníka Williama Martina, pečlivě vystrojeným osobním životem a sadou falešných tajných dokumentů. Následně bylo vyplaveno u pobřeží Španělska v naději, že se obsah jeho kapes dostane přes španělské úřady k Němcům.
Proč bylo třeba klamat
Spojenci se po vítězství v severní Africe chystali na invazi na Sicílii, známou jako operace Husky. Německé velení ovšem očekávalo, že útok může přijít i proti Sardinii, Řecku nebo Balkánu. Britové chtěli tuto nejistotu prohloubit a odklonit pozornost od skutečného cíle. Vznikl plán dodat nepříteli zpravodajsky lákavý materiál tak, aby vypadal jako náhodně získaný, nikoli úmyslně podstrčený.
Myšlenka použít tělo s falešnými dokumenty nebyla úplně nová, ale právě v roce 1943 byla dovedena do mimořádně detailní podoby. Klíčovou roli sehráli námořní zpravodajci Ewen Montagu a Charles Cholmondeley. Nepotřebovali jen mrtvé tělo. Potřebovali přesvědčivou osobu se vším všudy.
Vznik majora Martina
Z těla nalezeného v Londýně se stal fiktivní major William Martin z Royal Marines. Rozvědka mu vytvořila peněženku, fotografie snoubenky, účtenky, klíče, dopisy i osobní drobnosti. Tyto předměty měly vyvolat dojem skutečně žitého života. V aktovce připoutané k zápěstí byly dopisy naznačující, že hlavní spojenecké operace mají směřovat do Řecka a Sardinie, zatímco Sicílie je jen vedlejší zástěrkou.
Tělo bylo vypuštěno z britské ponorky HMS Seraph u pobřeží Huelvy ve Španělsku dne 30. dubna 1943. Španělsko bylo formálně neutrální, ale řada jeho úředníků a bezpečnostních kontaktů sympatizovala s Německem. Britové proto důvodně předpokládali, že dokumenty budou okopírovány a informace doputují do Berlína.
Zabrala mrtvola jako návnada
Podstatné bylo nejen to, že Němci dokumenty získali, ale že jim uvěřili. Přesně to se stalo. Dešifrované německé zprávy později ukázaly, že Adolf Hitler i vrchní velení vzaly podvrh vážně. Němci přesunuli část sil do Řecka a na Sardinii a v důsledku toho byla obrana Sicílie slabší, než mohla být.
Invaze na Sicílii začala 10. července 1943. Samozřejmě ji nelze vysvětlovat jediným podvrhem. O výsledku rozhodovaly tisíce vojáků, logistika, námořní převaha i letectvo. Operace Mincemeat však přispěla k tomu, že Němci měli zkreslený obraz o spojeneckých záměrech. V rámci zpravodajské války šlo o mimořádně úspěšný zásah.
Tulák, jehož smrt změnila dějiny
Za legendou o majoru Martinovi stojí muž, který žádným majorem nebyl. Dnes se nejčastěji přijímá, že šlo o Glyndwra Michaela, velšského bezdomovce, který zemřel v Londýně po otravě prostředkem na krysy obsahujícím fosfid. Jeho sociální postavení je podstatné i symbolicky. Celá operace využila tělo člověka, jehož život stál na okraji společnosti, a proměnila je ve zbraň strategického klamu.
Příběh Operace Mincemeat fascinuje právě tímto střetem cynismu a preciznosti. Britové vytvořili mrtvému neexistující milostný vztah, finanční historii i vojenskou kariéru. Každý detail měl přispět k celku. Výsledkem nebyla jen slavná špionážní historka, ale učebnicový příklad toho, jak ve válce funguje důvěryhodná lež.