Japonsko zaútočilo na Spojené státy tisíci papírovými balony s trhavinou, které tiše přes oceán přinesl vzdušný proud
Když se mluví o útocích na území Spojených států během druhé světové války, většina lidí si vybaví Pearl Harbor, který se odehrál na Havaji. Jen málokdo si však uvědomuje, že Japonsko podniklo také přímou kampaň proti pevninským Spojeným státům. V rámci operace Fu Go vypustilo od konce roku 1944 tisíce velkých papírových balónů naplněných vodíkem. Každý z nich nesl zápalné nebo tříštivé pumy a měl být unášen silným výškovým prouděním přes Pacifik. Šlo o mimořádně odvážný nápad opřený o využití jet streamu, který Japonci správně rozpoznali jako prostředek mezikontinentální dopravy.
Papír, lepidlo a vysoká atmosféra
Balóny Fu Go vznikaly z vrstev japonského papíru washi, které byly slepovány do velkých kulovitých obalů o průměru přibližně 10 metrů. Naplněné vodíkem stoupaly do velké výšky, kde je zachytil západovýchodní proud vzduchu. Odhady se shodují, že mezi listopadem 1944 a dubnem 1945 bylo vypuštěno asi 9 tisíc balónů.
Technické řešení bylo na svou dobu pozoruhodné. Balóny měly jednoduchý automatický systém, který pomocí pytlů s pískem udržoval letovou výšku. Jak balon v noci klesal, systém odhazoval zátěž a umožňoval další vzestup. Po několika cyklech měl balon odhodit pumy a nakonec se sám zničit. Cesta přes oceán trvala zhruba tři až pět dní.
Kolik jich skutečně dorazilo
Do Severní Ameriky se samozřejmě nedostaly všechny. Americké a kanadské úřady během války a krátce po ní zdokumentovaly asi 300 nálezů nebo dopadů, rozptýlených od Aljašky přes západní pobřeží Spojených států až po vnitrozemí. Některé balóny dopadly ještě s neexplodovanou municí, jiné shořely nebo havarovaly v odlehlé krajině.
Strategický efekt byl malý. Japonci doufali, že balóny založí rozsáhlé lesní požáry, vyvolají paniku a přinutí Američany vázat síly na obranu domácího území. To se nestalo. Zčásti i proto, že americká vláda zavedla informační blackout a média byla žádána, aby o incidentech nepsala. Tokio tak dlouho nevědělo, zda operace vůbec funguje.
Jediné smrtelné oběti
Navzdory omezenému výsledku měla operace i tragický důsledek. Dne 5. května 1945 narazila v lese u Bly v Oregonu skupina civilistů na spadlý balon. Po manipulaci s náloží následovala exploze, která zabila šest lidí včetně pěti dětí a těhotné ženy Elsie Mitchellové. Šlo o jediné známé civilní oběti nepřátelské akce na pevninském území Spojených států během druhé světové války.
Tento incident se stal nejznámější kapitolou celé kampaně. Připomíná, že i technicky bizarní zbraň může mít smrtící účinek. Současně ukazuje, jak obtížné bylo podobné útoky předem odhalit, zvlášť když přicházely tiše, bez posádky a z výšek, které byly mimo běžné očekávání veřejnosti.
První mezikontinentální zbraň svého druhu
Balóny Fu Go jsou často popisovány jako kuriozita, ale z vojenského hlediska představují víc. Byly jedním z prvních praktických pokusů doručit zbraň z jednoho kontinentu na druhý bez posádky a s využitím atmosférických procesů. Předcházely tak v určitém smyslu éře mezikontinentálních střel, i když jejich přesnost a účinnost byly nesrovnatelně nižší.
Z dnešního pohledu na nich fascinuje kombinace primitivnosti a vynalézavosti. Papírový obal, pytle s pískem a jednoduchá mechanika měly doručit smrt přes téměř 8 tisíc kilometrů oceánu. Ve válce plné radarů, letadlových lodí a atomového výzkumu působí Fu Go jako relikt staršího světa. Přesto jde o skutečnou epizodu moderního globálního konfliktu.