Mořské proudy se zpomalují. Golfský proud slábne, což může zmrazit Evropu

Evropské klima není jen dílem zeměpisné šířky. Významně ho spoluvytváří soustava proudů v Atlantiku, která přenáší teplo z nižších zeměpisných šířek směrem k severu. V běžné řeči se často zmiňuje Golfský proud, přesněji se však hovoří o širším systému známém jako AMOC, tedy atlantská meridionální cirkulace. Právě tento mechanismus podle řady výzkumů v posledních desetiletích slábne. Neznamená to, že Evropu zítra sevře doba ledová, ale znamená to, že citlivá soustava, která pomáhá udržovat poměrně mírné klima západní a severní Evropy, není tak stabilní, jak se dlouho předpokládalo.

Co vlastně v Atlantiku proudí

Zjednodušený obraz teplého proudu mířícího od Floridy k Evropě je užitečný jen do určité míry. Ve skutečnosti jde o provázaný systém povrchových a hlubinných proudů. Teplá a slaná voda proudí k severu, v severním Atlantiku se ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá do hlubin. Odtud se pak vrací zpět na jih. Tento velký dopravní pás tepla a soli pomáhá vyrovnávat klimatické rozdíly mezi kontinenty.

Pokud se do systému dostává více sladké vody z tání ledovců a zároveň se mění teplotní poměry oceánu, může se oslabovat právě fáze, při níž voda na severu klesá do hloubky. To je jeden z důvodů, proč vědci věnují vývoji AMOC takovou pozornost. Jde o klíčovou součást klimatické soustavy, nikoli o okrajovou oceánografickou kuriozitu.

Proč se mluví o slábnutí

Přímá měření nejsou k dispozici pro celé historické období, ale kombinace moderních pozorování, paleoklimatických dat a modelů naznačuje, že severoatlantická cirkulace je dnes slabší než v dřívějších obdobích. Přesná míra oslabení i tempo dalších změn jsou předmětem debaty, nicméně trend vyvolává značnou pozornost. Oceán se otepluje, tání v oblasti Grónska přidává do severního Atlantiku sladkou vodu a mění se i srážkové poměry.

Ve veřejné debatě se často objevují dvě krajnosti. Jedna tvrdí, že se nic neděje, druhá předpovídá bezprostřední klimatický kolaps. Realita je složitější. Vědecké práce varují před tím, že pokračující oslabování může mít velmi vážné důsledky, ale zároveň nepracují s jednoduchým filmovým scénářem, v němž se Evropa během několika týdnů promění v ledový kontinent.

Jak by změna zasáhla Evropu

Slabší přenos tepla by mohl významně ovlivnit rozložení teplot a srážek nad Evropou i severním Atlantikem. Západní a severní část kontinentu by v takovém případě mohla ztratit část současného klimatického zmírnění. V některých scénářích by to znamenalo chladnější zimy v určitých oblastech, posuny v proudění vzduchu a změny v chování bouří. Současně by však planeta jako celek dál čelila oteplování, takže nejde o prostý návrat do minulosti, ale o komplikované přeskupení klimatických poměrů.

Důležité je i to, že dopady by nebyly omezeny jen na Evropu. AMOC ovlivňuje tropické deště, monzuny, hladinu moře na východním pobřeží Severní Ameriky i chování mořských ekosystémů. Jde tedy o systém s globálním dosahem, jehož oslabení by se mohlo projevit daleko za hranicemi Atlantiku.

Téma, které už není jen pro vědce

Zprávy o slábnutí mořských proudů nejsou zajímavé pouze pro klimatology. Týkají se zemědělství, energetiky, pojišťovnictví, plánování pobřežních měst i bezpečnostních strategií. V okamžiku, kdy se mění základní oběh tepla v oceánu, je to zpráva pro celou společnost. Právě proto se výzkum AMOC stal jedním z důležitých bodů současné klimatické vědy.

Golfský proud v běžné řeči zůstane nejspíš symbolem celé debaty i nadále. Podstatnější než název je však samotné zjištění. Oceánský stroj, který po tisíce let pomáhal formovat klima severní polokoule, není neotřesitelný. A pokud oslabuje, půjde o změnu, která se promítne hluboko do života na obou stranách Atlantiku.